Přemýšlel jsem kam napsat co mne trápí ohledně důlků, jestli založit nové téma, ale snad nebude Martinovi vadit když to napíšu sem aby těch témat nebylo tolik. Samozřejmě to nemá nic společného s jeho turnajem, proto to raději píšu před turnajem . Jde o to jak se měří velikost důlku. V současné době jsou na většině turnajích kelímky a vzdálenost kuličky od důlku se měří k okraji kelímku. Jenomže dost často se terén ke kelímku svažuje i několik centimetrů před kelímkem i když třeba jenom mírně, ale stačí kuličku strefit na tento svah a kulička se sama dokutálí do důlku. Takže prakticky má důlek vlastně třeba i 20 cm v průměru. To co mi vadí, není ani tak vzdálenost kuličky od důlku, to by se vyřešilo celkem snadno, stačí říct že se vzdálenost musí měřit od okraje svahu (ale kdoví jestli se to tak dělá u mírných svahů). Mnohem víc mi vadí, že čím víc je takto důlek zvětšený, tím víc ztrácí hra na hodnotě a u kvalitních hráčů stačí prostě jenom začínat a vítězství je jisté, no a pokud někdo má kuličku v důlku z rozhozu tak to je už ta hra opravdu o ničem. Proto se ptám, jak se měří velikost důlku a jestli hráč, který je poslán na takovýto důlek může podat protest proti velikosti důlku a jak by se tento protest řešil?

Zbyňku vím co myslíš. Je pravda, že mnohdy je to kolem důlku dost sběrné. Jak píšeš, tak důlek má jakoby větší průměr. Ale stále tu je otázka. Jak rozdělovat součást důlku a jak poškození terénu okolo důlku. Důlky by se měli měřit na střed, když se vyměřují od čáry hodu. Ale abych se vrátil k problému zborcených hran atd.. Kelímky se při vyndavání kuliček různě hýbají a i někdy trochu zahlubují více do povrchu. Pak se buď více či méně mění i jejich okolí. Dokonalost důlků asi není úplně možná. Pokud je nějaký důlek už moc velký, tak ho většinou pořadatel pokud jich má dost vyřadí.
Ale jak píšeš ... je možné podat protest proti velikosti důlku? Jelikož je v pravidlech jak velký důlek může být, tak určitě ano. A jak ošetřit velikost aby se neměnila nevím.

Podle pravidel: " se měří od nejbližšího kraje důlku k nejbližšímu konci kuličky." Takže musíš v případě nejasnosti nějak rozhodnout co je kraj důlku (ten střed jsem měl kdysi já v pravidlech).
Poškození okraje důlku a svažující se terén k důlku jsou trochu rozdílné věci. Důlek může mít max 11 cm, pokud se budou dělat důlky max 9 cm tak to poškození během turnaje by se mělo do limitu vejít. Ale jak jsem psal, to o čem jsem mluvil se netýkalo poškození okrajů důlku.
Asi bych za okraj vzal test s kuličkou, pomalu ji šoupat směrem k důlku a v momentu kdy se mi od prstu sama skutálí tak to brát jako okraj důlku

Tak to jsem myslel když se měří vzdálenost důlků. Tam se měří na střed důlku. Při měření kuličky je opravdu mnohdy problém určit co je kraj důlku. A to jak se nějaké důlky svažují je problém. Jsou i místa, kde jsou tímto důlky zvětšené i na 20 cm. Tam pak kuličky padají skoro sami.

Velikost důlku je dána pravidly, ale víme, že někdy se hloubí na tak špatném povrchu, že jeho velikost je obtížné přesně dodržet (např. kamenitý terén, při němž se důlek drolí a vytvoří se "kráter" větších a navíc i nepravidelných rozměrů). Jistě, správné by bylo takový důlek zahrabat, ale když je podobný povrch i na dalších místech, pak zas hrozí, že důlků bude nedostatečný počet a turnaj se dostane do nesnází s dodržením přijatelného časového harmonogramu. Je to zkrátka obtížná volba. Samozřejmě, že se pak těžko určuje okraj důlku. Možná by bylo opravdu řešením, měřit vzdálenost kuličky ke středu důlku.
Co se týká možného protestu proti neregulérnosti důlku, myslím, že nic nebrání tomu, aby jej hráč u pořadatele podal, ale určitě před započetím samotné hry, nikoliv v jejím průběhu a nebo až na konci.
Co se týká svažování terénu v nejbližším okolí důlku: ano, i to se někdy stává. Mnohdy i změnou počasí - mokrý terén, který uschne, kelímek v důlku si sedne víc dolů apod... Tomu lze asi těžko zabránit, jelikož pak bychom opravdu zas museli hrát jen na dokonale rovném a změnám nepodléhajícím povrchu. Tohle prostě patří též ke hře, je to pro oba hráče stejné a záleží jen na nich, jak se s touto okolností dokážou vyrovnat a třeba jí i využít. Námitka, že u kvalitních hráčů v takovém případě stačí jen začít a vítězství je jisté, si trochu protiřečí se snahou zas co nejvíc odstranit všechny nerovnosti při náhozu. Kdyby byl dokonalý terén, při němž oba hráči nahází kuličky buď do důlku a nebo do jeho těsné blízkosti, pak jsme ve stejné situaci, že začínající má výhru vlastně v kapse. Známe to třeba z některých her v Újezdu, kdy není žádnou výjimkou naházet třeba čtyři kuličky do důlku a ostatní maximálně 20 cm kolem a i když se soupeř trefí například 3x do důlku a ostatní kuličky má v podobné vzdálenosti, je vlastně po hře...

Taky bych řekl, že je tato velikost v pohodě. Dokonce v zápase s Martinem Adamcem v rozhodující hře jsme ani jeden neudělali při cvrnkání žádnou chybu a vyhrál ten kdo začínal, teda Martin. Takže i na něm se dá hrát bez chyb

Díky Martine za testovací turnaj. I přes nepříznivé počasí jsem si to užil. Důlky se mi líbí, ale ruku jsem do nich soukal těžko. A jak psal Zbyněk, tak i zde se dá hrát bez chyby. Je otázkou, jak bych hrál při turnaji, kde by šlo o body. Asi bych to více prožíval a díky tomu by se dostavila nějaká chybka navíc.