Tyto záležitosti se řídí čl. 3.1 Soutěžního řádu, konkrétně je zde podstatná věta říkající, že pořadatel je povinen v maximální možné míře dbát na regulérnost soutěže.
Z toho bych vyvozoval i odpovědi na Tvé otázky:
Citace:
Papírově nejregulérnější systém pro výkonostně co nejvyrovnanější skupiny. Zde asi není co řešit.
Citace:
2. by se mělo, mohlo nasazovat systémem viz bod 1, ale nemusí
Nicméně nic pořadateli nepřikazuje používat jen a pouze variantu 1. Jakýkoliv regulérní systém je OK.
Citace:
3. se může nasazovat losem(kde je pro ten případný los hranice) a nemusí se dodržovat nic.
Tady aby nedošlo k nedorozumění pro pořadatele, kteří nečetli diskuzi ohledně turnaje v Újezdě - jedna věc je nasadit všechny hráče do skupin jen losem a jiná (pochopil-li jsem to správně, použitá na zmiňovaném turnaji) použít plovoucí národní žebříček a losem jen promíchat hráče na stejných pozicích ve skupinách.
1. Zcela náhodný los pro všechny hráče nebo pro většinu z nichPokud do skupin nalosujete hráče úplně náhodně, s pravděpodobností hraničící s jistotou vám vzniknou výrazně silnější a výrazně slabší skupiny. Postup ze skupiny tak bude záviset více na štěstí, kam byl hráč nalosován, než na jeho výkonu. Zde se asi shodneme, že to již regulerní systém není.
Existuje ovšem výjimka - pokud byste měli turnaj pro samé začátečníky (i kdyby měli za sebou třeba 1 turnaj a v žebříčku figurovali, aby je bylo možné teoreticky nasadit), jejich výkonnost bude tak podobná, že náhodné nalosování vytvoří vyrovnané skupiny se stejnou pravděpodobností jako nasazení.
Krom výjimky může nastat něco mezi tímto výjimečným příkladem a běžným turnajem - stává se to často, když se turnaj odehrává na novém místě nebo někde, kde se hraje třeba 1 x ročně. Vysvětlím na příkladu: zúčastní se 16 nováčků/rekreačních hráčů a přijede 8 zkušených hráčů. Pokud nasadíte jen těch 8 zkušených a ostatní nalosujete zcela náhodně, dosáhnete také regulérního rozdělení do skupin.
Podtrženo sečteno - záleží na konkrétní situaci a to je také důvod, proč v Soutěžním řádu není striktně uveden žádný konkrétní klíč. Pouze pořadatel může optimálně vyhodnotit konkrétní situaci.
2. Nasazování po vrstváchZde bude asi také nejpřehlednější příklad: máme 32 hráčů, jejich hráčské zkušenosti odpovídají standardnímu turnaji. Losujeme je od 4 skupin po 8. Namísto nasazení stylem ABCDDCBAABCDDCBAABCDDCBAABCDDCBA můžeme vzít první 4 z plovoucího NŽ a nalosovat je do skupin A - D. Pak se udělá to samé s dalšíma 4 v pořadí, atd. až do konce.
Domnívám se, že se jedná stále o perfektně regulérní systém. Oproti nasazení stylem ABCDDCBAABCDDCBAABCDDCBAABCDDCBA má jednu drobnou výhodu a jednu drobnou nevýhodu:
1. Výhoda: Protože plovoucí NŽ se zpravidla mění pomalu, při troše losování se zvýší pravděpodobnost, že se nebudou tak často setkávat ti samí hráči ve skupině na různých turnajích po sobě.
2. Nevýhoda: Výše uvedená drobná výhoda je vykoupena drobnou nevýhodou, a to takovou, že ač se jedná o stále velmi spravedlivé nasazení, systém ABCDDCBAABCDDCBAABCDDCBAABCDDCBA zůstává papírově malinko přesnějším měřítkem. Čím je konkurence na turnaji vyrovnanější, tím je tato nevýhoda zanedbatelnější.
Pokud se zamyslíme nad těmito drobnými výhodami a nevýhodami, dojdeme k tomu, že existuje řešení, umožňující využít výhody náhodnějšího nasazení a zároveň se vyhnout výše zmíněné (i když dle mého názoru zanedbatelné) nevýhodě. A to prostě tak, že místo systému ABCDDCBAABCDDCBAABCDDCBAABCDDCBA si již dopředu připravíte systém, kde nasazení nejprve nalosujete a potom manuálně upravíte tak, aby všechny skupiny byly papírově (skoro) stejně silné.
-> Takže abych odpověděl na dotaz, nasazování po vrstvách osobně vidím jako naprosto dostačující a náhodné nasazení jako dostačující jen v některých specifických případech, které jsem uvedl výše. Což myslím je odpověď i na dotazy 4 a 5.
Citace:
6.proč nemá pořadatel povinnost přepsat nalosování do skupin, když udělá v zápisu chybu?
7.proč nemá pořadatel povinnost přepsat nalosování do skupin, když udělá při registraci ústupek a vezme do turnaje hráče po nalosování?
Pokud by ta chyba neovlivnila výrazně šanci na postup v nějaké skupině, technicky ji lze považovat za jistý druh náhodného losu. Pokud by však šanci na postup ovlivňovala, pak by to bylo porušení čl. 3.1 Soutěžního řádu a pořadatel by to měl přepsat.
Důležité je tu opět správné stanovení priorit pořadatelem (něco, co nelze specifikovat v Soutěžním řádu). Pokud např. pořadatel přijme hráče kolem 100. místa v NŽ do turnaje v okamžiku, kdy všechny skupiny dokončují první zápas, asi nechceme, aby se naše odehrané zápasy anulovaly jen proto, aby tento hráč, který nejspíš pořadí moc neovlivní, byl správně nalosován.
Citace:
Raději bych pro plovoucí(nasazovací) žebříček viděl jiná kritéria než výsledky za posledních 12 měsíců, která by lépe určovala sílu a kvalitu daného hráče).
EDIT: Jestli by nestálo za úvahu popřemýšlet o 24 měsíčním NŽ, mohlo by se to hodit i při kritériích pro MS, které se koná jednou za dva roky, nebo prostě o nějaké jiné možnosti.
Myslím, že párkrát padla někde myšlenka mít pro účely nasazování systém na principu něčeho, jako je ELO v šachu. Když jsem o tom přemýšlel, tak argumenty pro a proti, které jsem našel, byly tyto:
1. Pro: hráč, který chodí na turnaje méně, ale je silný, bude výše (tj. na "správnější" pozici oproti NŽ).
2. Proti: hráč, který chodí málo, ale zrovna se mu turnaje povedou (má párkrát "svůj den", ale kdyby chodil pravidelně, do čela žebříčku by se nedostal), bude na "správnější" pozici při použití NŽ než elo-like systému
3. Proti: dobří hráči si rádi občas zajdou zahrát na turnaj, kde nehrají s maximálním nasazením. Když si vyrazíte na odpolední 3-hodinový turnaj s tím, že se uvidíte s ostatníma a že si "jen tak zahrajete" před Masters, na kterém teprve chcete ze sebe vydat vše, tak neúspěch na takových turnajích podhodnocuje vaše elo.
Pokud by se našel někdo, kdo by to byl ochoten naprogramovat, stálo by za to nejdřív nějakým způsobem zhodnotit tyto pro a proti, udělat nějakou simulaci na základě historických výsledků a zhodnotit, jestli ve výsledku je to skutečně přesnější nebo ne. Bez nějaké kvantifikace můžeme jen odhadovat.