K diskuzi na téma hry "pro zábavu" a "pro body" bych vyjádřil svůj názor. Domnívám se, že v drtivé většině kuličkářů platí obojí. Jde jen o to, v jakém poměru je u každého to či ono zastoupeno.
Určitě jsou hráči (mohl bych i pro ilustraci uvést jména, o nichž si to myslím, ale zřejmě by to vyvolalo zas jen další nekonečné diskuze), kteří kuličkový turnaj opravdu berou hlavně jako příjemně prožitý den při hře, která jim poskytuje zábavu a setkání s lidmi, s nimiž se občas rádi vídají a popovídají. Jejich účast na turnajích také většinou nebývá tak četná, takže ani nemohou aspirovat na nejpřednější místa v žebříčku. Tím ale není vůbec řečeno, že by snad v turnaji samotném nechtěli uspět a nesnažili se co nejlépe zahrát. Pouze případný "neúspěch" tak neprožívají, protože je pro ně až druhotnou záležitostí.
Pak jsou hráči, kteří mají ambice na umístění, řekněme, v první desítce až dvacítce. Ti si zpravidla hlídají počet odehraných turnajů, sledují bodové zisky své i svých soupeřů, případně si předem propočítávají (mají-li takovou schopnost) kolik bodů ještě musí získat, aby jim to stačilo na to či ono místo. Těžko ale předpokládat, že absolvují desítky turnajů po celé republice, což je časově i finančně docela náročné, jen v touze získat co nejvíc bodů a co nejlépe se celkově umístit ve hře, která je vlastně ani moc nebaví a pravidelně se zároveň střetávat s lidmi, s nimiž se nemají vůbec co říct...
Už jsem to psal při jiné diskuzi, ale jsem přesvědčen, že oba tyto přístupy jsou zcela v pořádku (záleží na každém jedinci, jak svoji účast na kuličkovém dění chce pojmout) a nevidím důvod, proč tu či onu skupinu preferovat či naopak ji nějak znevýhodňovat. A už vůbec ne je vyčleňovat do nějakých samostatných turnajů "jen pro zábavu" a "jen pro body".
To, že někdo může pokrytecky kolem sebe neustále trousit, jak je v pohodě a hraje pro zábavu a ve skutečnosti mu jde urputně o každý bodík a každou příčku v žebříčku, to se mi sice též nezamlouvá, ale spíš bych to viděl na problém dotyčného jedince, který netřeba nijak obecně řešit. Oni na to ostatní kuličkáři stejně dříve či později přijdou a udělají si svůj vlastní obrázek.
A poslední poznámka k oné inkriminované Martinově formulaci: Hráči, kteří mají problémy s novinkami či se neumí přizpůsobit změně systému během turnaje a znepříjemňují tím svým chováním turnaj nejenom pořadateli, ale i ostatním hráčům - zůstaňte doma, nestojím o Vás." Ano, kdo při turnajích svým chováním znepřijemňuje atmosféru ostatním hráčům a jako rušivý element vystupuje vůči pořadateli, takový hráč by opravdu neměl být na turnaji vítán. Trochu sporný je ovšem začátek té věty: "Hráči, kteří mají problém s novinkami". Kdo je tím míněn? Obecně platí, že lidé jsou konzervativní a na něco nového si obtížněji zvykají. Jistě, s podobným přístupem by nikdy v ničem nenastal žádný pokrok, ale to, že třeba nemusím hned všemu rozumět (při stále vymakanějších hracích systémech s tím mám občas potíže třeba i já, jelikož přece jen jsem humanitní a nikoliv tychnický typ a taky už mi to při mém věku v tomto ohledu pomaleji myslí), a i když se poslušně řídím pokynem pořadatele a nijak ho neprudím, i já se tak řadím do kategorie těch, kteří mají "problém s novinkami". Je tedy má účast na turnaji nežádoucí? Vím, že to tak asi nebylo zamýšleno, ale chápu, že tahle nepříliš šťastná formulace mohla někoho popudit.
|