Zdravím ve spolek!
Díky za vaše příspěvky a podněty. Společně s mezinárodní scénou jsem si stanovil jako jednu z priorit pro tento rok zlepšení fungování kuličkových klubů. Měl jsem v plánu tuto otázku důsledně řešit s kolegy ve výkonném výboru po mistrovství světa, nicméně když vidím aktivitu zde ve fóru na téma, které s tímto velice úzce souvisí, můžeme se do toho pustit hned teď a všichni, kteří máme o tuto problematiku zájem.
Vezmu to trochu ze široka, pokud by se vám zdálo, že se můj příspěvek netýká tématu, pak čtěte dále - ke klubové soutěži se dostanu i se vším, co s ní souvisí. V textu je u několik dotazů, jejichž zodpovězením zde ve fóru můžete pomoci při rozhodování, jakým směrem budeme kráčet dále.
Má představa dobře fungujících klubůKluby tvoří určitou sub-komunitu v kuličkářské komunitě. Kluby plní (nebo minimálně mají potenciál plnit) i jiné funkce než sdružovat hráče za účelem společného zápolení v klubové soutěži. Zatímco lidi, kteří chodí na turnaje, si nevybíráte, své klubové kolegy si vybrat můžete. Buď tím, že vstoupíte do teamu, kde jsou hráči vám lidsky blízcí nebo že si jako členové nějakého klubu ohlídáte, koho mezi sebe vezmete a koho ne. Čím více lidí na turnajích potkáte, tím větší je šance, že si s někým nesednete. Ovšem v rámci klubu toto máte pod kontrolou.
Ideální klub funguje tak, že se jeho členové na turnaji psychicky podpoří - když víte, že za vámi někdo stojí, hraje se mnohem lépe. To může být obzvláště důležité pro nováčky, společně s tipy zkušenějších kolegů. Při cestování na vzdálenější akce máte s kým jet. Když se team účastní nějaké soutěže, je skvělé, když někdo z vedení pošle třeba emailem připomínku svým členům. Dá jim tak najevo, že jsou platnými členy teamu, i když se třeba delší dobu nemohli žádné akce zúčastnit - nezůstanou tak stranou dění. Tréninky, které jsou zároveň společenskou akcí, kde potkáte své teamové kolegy, mohou sloužit jako další příklad, co může přinášet dobře fungující klub.
Aby takový klub mohl dlouhodobě dobře fungovat, neobejde se bez jednoho základního pilíře - členské základny. Dlouhodobě dobře fungující klub je takový, jehož chod neohrozí situace, kdy předseda nebo více lidí z vedení se z jakéhokoliv důvodu nemohou svému klubu věnovat. Pokud se podíváme na 3-členný a klub se 20 aktivními hráči, asi je jasné, který z nich má větší pravděpodobnost takovou situaci překonat.
RealitaNa začátku všeho - po velkém kuličkovém třesku v roce 1999
- byl založen Kralupský kuličkový klub. Jeho účel byl jednoduchý - ukázat, že mohou existovat kluby a motivovat hráče k zakládání dalších. Relativně krátce poté vznikly další 2 a pokud mě paměť neklame, po několik dalších let jsme měli jen tyto 3 relativně malé kluby a velké množství nezařazených hráčů.
Poté jsme na jednom turnaji Open zkusili klubovou soutěž. Fungovala tak, že se sčítaly body všech členů klubu (nikoliv jen 6 nejlepších) a byla míněna zejména jako výzva pro vedení klubů - k dobrému výsledku bylo třeba mít dobrou členskou základnu a zároveň museli umět alespoň trochu solidně zahrát. V tomto období jsme byli svědky jednak rapidního nárůstu počtu klubů, jednak toho, že většina nezařazených hráčů se stala členy některého z nich. Ze stavu, kdy jsme měli 3 skromně fungující kluby jsme se posunuli do situace, kdy fungovalo vícero skromně fungujících klubů a několik dosti slušně (na kuličkové poměry přímo skvěle). Na základě pozitivní zpětné vazby klubová soutěž pokračovala a vyvinula se do podoby, jak ji známe dnes.
Přesto všechno některé z těchto historicky nejlépe fungujících klubů dnes již neexistují. Stále nám totiž chybí kluby natolik silné, aby v nich v případě potřeby bylo několik dalších lidí, kteří budou schopni a ochotni převzít jeho řízení.
BudoucnostPrávě takové kluby bych v budoucnu rád viděl. V minulosti jsem se aktivně věnovat 3 sportům (rádiový orientační běh, orientační běh, šipky) a ve všech z nich bylo zcela běžné mít malý klub čítající 20 - 30 aktivních lidí. V orientačním běhu si pamatuju i na kluby s více než 100 členy.
Sám jsem v 18 letech založil v Kralupech klub orientačního běhu, udržovali jsem členskou základnu kolem 20 - 40 lidí. Když mi po několika letech pracovní povinnosti znemožnily pokračovat ve vedení klubu, byli tam lidé, kteří se toho skvěle ujali. Dnes, o 16 let později, při pohledu na stránky klubu stále vidím přes 20 aktivních členů + několik dalších neaktivních. Když tohle šlo nastartovat v 18 letech, bez jakýchkoliv zkušeností, pak při pohledu na schopnosti mnohých z nás nemohu než konstatovat, že tu mezi námi je mnohem větší potenciál než "malé" 20-členné kluby. V každém případě, alespoň něco takového bych rád viděl jako standard.
Jak toho dosáhnoutPochopitelně, že klubová soutěž, ať již v jakémkoliv formátu, sama o sobě nestačí. Je pouze součástí "marketingového mixu" - její přínosy v minulosti jsem rozepsal výše. K úspěchu budou třeba další kroky, o nichž bych se s vámi na tomto místě rád poradil:
1. Možné zvýšení minimálního počtu členů pro založení nového klubu
Nyní stačí 3 lidi pro založení vlastního klubu. Vzniklo tak v minulosti několik teamů, které tvořili pouze rodinní příslušníci. Je otázkou, jestli takový klub plní některou ze svých funkcí - rodina sama o sobě je určitou komunitou, založením takového klubu se nedostanou do žádné další sub-komunity, která by jim pomáhala. Tyto malé kluby také - zcela přirozeně - mnohem snadněji zanikají.
Kdybychom požadovali minimálně řekněme 6 nebo 10 lidí pro založení nového klubu, mohly by nastat 2 situace:
a) Zakládající členové by si potřebný počet lidí našli -> super.
b) Nezvládli by to - namísto zakládání pravděpodobně nefunkčního klubu by se mohli stát členy nějakého existujícího, funkčního. Existující kluby by byly takto posilovány novými hráči. Pokud totiž zakládající členové nedovedou sehnat oněch 6 nebo 10 lidí (resp. o něco méně, protože oni sami se započítávají), je otázkou, zdali se jedná o lidi vhodné do vedení klubu. Na druhou stranu tací často bývají velice platní pomocníci na neřídících pozicích a mohou tak být pro některý z existujících klubů významnou posilou.
Toto je má hypotéza, vyslovená od stolu. Rád bych ji porovnal s vašimi konkrétními zkušenostmi. Vy, kteří jste v minulosti zakládali klub, kdybyste byli postaveni před takové podmínky, myslíte, že byste to zvládli? Pokud ne, věříte, že hrát za nějaký existující klub by pro vás byla dobrá varianta?
2. Doporučení ke sloučení menších klubů
Jednalo by se skutečně jen o doporučení. Doporučení, aby kluby, jejichž počet hráčů není dostatečný na to, aby se účastnili turnajů v počtu větším než zanedbatelném, zvážili sloučení. Opět, pokud se vrátíte výše a projdete si mou představu dobře fungujících klubů, přijde mi pravděpodobné, že by se v takovém společenství spousta z nás cítila lépe.
Co vy na to, členové menších klubů - je to něco, o čem byste uvažovali?
3. Analýza jiných sportů
Máte osobní zkušenosti z jiných sportů či aktivit, kde mají silnější kluby než my? Zkuste se prosím zamyslet, proč tomu tak je a přispět do tohoto vlákna dalšími možnými nápady.
4. Klubová soutěž
Jak jsem psal výše, dřívější i současná podoba klubové soutěže se osvědčila v tom, že hraje mnohem méně lidí bez klubové příslušnosti. Nováčky si většinou brzy někdo vezme "pod křídla", což je velmi dobře, protože jim to usnadní a zpříjemní start jejich sportovní "kariéry".
O čem jsem se ještě nezmínil, je efekt na některé nové kluby. Několikrát jsem zaznamenal, že nové kluby získaly nové členy motivovány klubovou soutěží (a potřebou alespoň 6 hráčů). Toto nadšení však funguje docela krátce, sice někdy jsem příjemně překvapen, jak někteří zvládli rozjezd, po čase jim však někdo vysvětlí, že tolik lidí prostě sehnat nejde a tak už je nikdy neseženou (dokud však o tom, že to nejde, neví, tak jim to funguje).
Zároveň se ukázalo, že z dlouhodobého hlediska nemůžeme od klubové soutěže očekávat více. Běží v tomto formátu několikátým rokem a po celou dobu je její pozitivní efekt takový, jak jsem popsal výše. Abychom dosáhli úrovně klubů jako ve větších a zavedenějších sportech, sama o sobě nestačí.
Možné scénáře, které mě v tomto směru napadají:
a) Díky krokům popsaným v ostatních bodech se nám podaří posunout dále, většina klubů bude početnější a nebude pro ně problém účastnit se turnajů v 6+ lidech. Pak by nebylo co řešit.
b) Ať budeme dělat, co budeme dělat, budeme mít pouze malé a středně velké kluby. Pak by bylo z hlediska motivace vcelku jedno, kolik hráčů za klub se započítává. Pro jiný počet započítávaných hráčů do klubové soutěže by byla potřeba změna ve scriptu pro výpočet žebříčku. K tomu by bylo třeba dobrovolníka s dobrou znalostí PHP a MySQL, schopný script se starými daty nainstalovat na localhost, kdo by po implementaci možnosti nastavení počtu započítávaných lidí v sekci pro vedení svazu měl dostatek času na to nechat znovu propočítat výsledky z minulých let, otestovat, že změny nezpůsobily žádnou chybu v počítání individuální soutěže a manuálně propočítat žebříček klubů za některý z minulých roků, aby se ověřilo, že po změnách jsou výpočty správné. Případného dobrovolníka bych požádal o zprávu do tohoto vlákna. Ve hře je také varianta, že script budu sám potřebovat v jiných jazykových variantách než v české, včetně nějakých drobných uprav. Pokud by toto nastalo, mohl bych se pokusit změnu implementovat sám. Nicméně zde je nutno mít na paměti, že tohle jsou věci, na kterých se dá potenciálně pořádně zaseknout a pokud budu programovat, bude to na úkor jiných činností, kterými bych vám mohl být mnohem užitečnější. Vzhledem k tomu, že jen první program pro výpočet národního žebříčku a následně scripty, které používáme dnes, mě stály více než rok full-time práce (a kdo mě znáte blíže, tak asi tušíte, že v mém pojetí není full-time jen 8 hodin denně či 5 dnů v týdnu), tak z této představy nejsem příliš nadšen.
5. Vaše vlastní motivace
Co by konkrétně vás motivovalo vyrazit do škol a udělat pořádný nábor pro svůj klub nebo se jakýmkoliv jiným způsobem čas od času, ale pravidelně, věnovat náboru nových nadějí pro váš team? Jakékoliv realizovatelné nápady jsou vítány.