Organizační záležitosti ohledně tohoto návrhu:

Přepracovaný návrh stanov obsahuje velké množství nových věcí, pro každou z nich zakládat nové vlákno by mohlo být dost nepřehledné. Prostudujte si prosím návrh jako celek a založte nová vlákna pouze k těm článkům, jež si představujete jinak, než jsou zde uvedeny. Při zakládání nových vláken se prosím již držte systému, kdy 1 věc, o níž lze samostatně hlasovat = 1 vlákno.

Důvody pro tento návrh:

V době, kdy byl zakládán svaz, se defacto vzaly jako šablona jiné stanovy, které byly použity v téměr nezměněné podobě. Dále bylo provedeno několik změn, které měly za úkol zamezit situaci, aby v počátcích, kdy ještě nebyli žádní hráči, nemohlo dojít k tomu, že přijde několik nových lidí a prosadí nějaké nesmysly. Proto jsou ve stanovách ponechány určité kličky, s jejichž pomocí by se např. výkonný výbor mohl stát neodvolatelným, pokud by většina jeho členů o to stála.

Výše zmíněné věci měly smysl tenkrát, dnes pro ně již nevidím důvod. Existuje dostatek klubů, takže i kdyby se našlo pár lidí, kteří by mohli chtít nějaké nesmysly prosazovat, je tu dostatečný prostor pro to, aby byli přehlasováni rozumnou většinou. Kličky ponechané ve stanovách by se naopak mohly v budoucnu vymstít, kdyby se stalo, že do výkonného výboru budou zvoleni lidé, kterým by šlo více o vlastní zájmy než o zájmy sportu jako celku.

Zároveň ve stanovách není jasně upraveno hlasování elektronickou cestou a nejsou řešeny situace, kdy by valná hromada mohla být dlouhodobě neusnášeníschopná. V tuto chvíli existuje dost klubů, které tolik nejezdí na republikové turnaje, takže je téměř bez šance, abychom byli usnášeníschopní při zachování současných stanov a klíče pro účast, kdy každý klub může vyslat jednoho zástupce na valnou hromadu. V Plzni se to opět muselo řešit právní kličkou, pro příště bych si ovšem představoval elegantnější řešení.

Současné stanovy také obsahují dle mého názoru spoustu zbytečností, které jsou převzaty z původních stanov (jako např. že prezident po skončení funkčního období může být jmenován čestným prezidentem). Tyto zbytečnosti jsem v tomto návrhu vypustil.

Zároveň jsem při podrobnějším studiu stanov zjistil, že jsem se celá léta mylně domníval, že ošetřují situaci, kdy prezident svazu (případně další členové vv) nemohou vykonávat svou funkci. Ve skutečnosti je na toto pamatováno jen v případě mimořádné valné hromady, což je nedostačující. V současném návrhu je řešení například i pro mimořádné situace (nechci malovat čerta na zeď, ale možnost, že 5 členů vv pojede stejným autem a to bude mít nehodu, nelze zcela vyloučit).

Ve stanovách je dosti nějasně používán termín „člen výkonného výboru“ - v podstatě jsou členové výkonného výboru prezident, tajemník a členové výkonného výboru. V některých bodech by mohlo docházet k nedorozumění, proto navrhuji, aby došlo k následujícímu pojmenování – členové výkonného výboru jsou prezident, tajemník a reprezentanti výkonného výboru. (Napadá vás něco lepšího než reprezentanti?)

Dále návrh předpokládá zrušení funkčního období členů vv na dobu neurčitou. V dnešní době by již neměl nastat problém, že by nebylo koho zvolit a protože kandidátů pravděpodobně bude více než volených postů, pravidelná volba dává smysl. Znamenalo by to tedy, že i pokud by na daný post nebyl nový kandidát, valná hromada by volila byť jediného (současného) kandidáta. Jedná se o standardní postup ve většině zavedených sportů. O funkčním období se pobavme, ve sportech, které jsem dříve sledoval, bylo funkční období 2-leté, Martin na našem posledním meetingu navrhoval 1 rok – je to otázka k diskusi. V návrhu stanov jsem to pracovně pořešil tak, že o délce funkčního období rozhodne valná hromada. Bude třeba, v případě souhlasu, pořešit datum další valné hromady, která bude volit výkonný výbor v souladu s těmito stanovami. My jsme byli ještě zvoleni podle starých na dobu neurčitou, takže bude na nás rozhodout se o funkčím období.

Další maličkost – hraničící možná s dloubáním se v nose – vzhledem k tomu, že na tajemníka svazu přechází funkce prezidenta v případě jeho rezignace nebo nemožnosti vykonávat funkci, nebylo by logičtější tuto funkci přejmenovat na viceprezident? Podle mě by to více vyjdřovalo jeho roli. Nejsem si jist, jestli se tento návrh setká s vaší podporou, proto jsem v návrhu stanov slovo tajemník nezaměňoval. Pokud tuto myšlenku shledáte někdo užitečnou, založte prosím nové vlákno s návrhem na přejmenování této funkce.


Návrh nového znění stanov:

1. Název a sídlo

1.1 Český kuličkový svaz, o. s. (dále jen ČKS) je dobrovolným samostatným občanským sdružením, sdružujícím fyzické případně i právnické osoby na území České republiky k plnění níže uvedeného poslání.

1.2 Sídlem ČKS jsou Kralupy n. Vlt. ul. Jana Palacha 265.


2. Poslání a cíle

2.1 Základním posláním ČKS je:
a) vytváření dobrých sportovně-materiálních podmínek pro sportovce věnující se kuličkovému sportu,
b) rozvoj kuličkového sportu v ČR a s tím spojená osvětová činnost,
c) navazování kontaktů s organizacemi podobného zaměření v zahraničí, organizování prestižních mezinárodních soutěží,
d) pořádání kuličkových turnajů,
e) vydávání předpisů souvisejících s kuličkovým sportem,
f) řídit systém výchovy hráčů, trenérů, rozhodčích a ostatních funkcionářů ČKS,
g) vydávání odborných materiálů,
h) zabezpečení mediální propagace kuličkového sportu.


3. Organizační složky

3.1 ČKS se podle územního principu a místa výkonu sportovní činnosti člení na následující organizační složky:
a) vyšší - oblastní svazy,
b) nižší - okresní resp. městské svazy,
c) základní - kluby resp. oddíly (dále jen kluby).

3.2 Oblastní svazy, pokud jsou zřízeny, jsou organizační složky působící v jednotlivých oblastech České republiky. Tyto svazy organizují a řídí činnost ČKS v rámci své územní působnosti, provádějí a realizují příslušná rozhodnutí orgánů ČKS, která se dotýkají její působnosti. Vykonávají řídící a poradenskou činnost vůči okresním svazům, působícím v rámci příslušné oblasti.

3.3 V hlavním městě Praze působí Pražský kuličkový svaz, který, pokud je zřízen, plní funkci oblastního svazu.

3.4 Okresní resp. městské svazy, pokud jsou zřízeny, organizují a řídí činnost ČKS v rámci své územní působnosti resp. doporučení oblastních svazů.

3.5 Základními organizačními složkami ČKS jsou kluby, jejichž prostřednictvím realizují členové ČKS svá členská práva a plní své členské povinnosti.

3.6 Organizační a sportovně technické předpisy vydávané orgány ČKS jsou závazné pro všechny organizační složky ČKS.


4. Právní postavení organizačních složek v ČKS

4.1 Organizační složky ČKS mohou mít vlastní originální právní subjektivitu, kterou lze nabýt registrací jejich stanov u příslušného orgánu státní správy dle zák. č. 83/1990 Sb. v platném znění. Tyto stanovy nesmí být v rozporu se stanovami ČKS.

4.2 Organizační složky ČKS, které nemají originální právní subjektivitu v souladu s odst. 1, mají odvozenou právní subjektivitu.

4.3 Organizační složky ČKS uvedené v odst. 4.1 a 4.2 mohou vystupovat a jednat jménem ČKS navenek v rozsahu své pravomoci a územní působnosti v rámci organizační a řídící struktury ČKS.


5. Členství v ČKS

5.1 Členem ČKS se může stát libovolná fyzická či právnická osoba, o jejímž přijetí rozhoduje výkonný výbor.

5.2 Členství v ČKS se nabývá prostřednictvím organizačních složek ČKS nebo registrací přímo u ČKS. Bližší podmínky členství upravuje Registrační řád.

5.3 Mezi základní práva a povinnosti členů ČKS patří:
a) účastnit se soutěží řízených ČKS v souladu s příslušnými sportovně technickými předpisy,
b) využívat možností dalšího vzdělávání a odborného růstu v rámci ČKS a získávat odborné kvalifikace,
c) platit členské příspěvky stanovené ČKS,
d) podřídit se rozhodnutím orgánů ČKS resp. organizačních složek ČKS,
e) dodržovat stanovy ČKS, řády a veškeré další předpisy upravující činnost v rámci ČKS.

5.4 Členství členů ČKS zaniká:
a) u fyzických osob:
- vystoupením
- vyškrtnutím člena pro neplacení členských příspěvků
- vyloučením člena pro závažné porušení členských povinností
- úmrtím člena,
b) u právnických osob:
- vystoupením
- odnětím členství ze závažných důvodů
- zánikem právnické osoby.

5.5 Klub, který již nechce nadále působit v rámci ČKS, má právo svou registraci jednostranně písemným oznámením zrušit. Toto oznámení nabývá účinnosti dnem, kdy je doručeno ČKS. Stejné důsledky, jako jednostranné zrušení registrace, má i nezaplacení příslušného předepsaného správního poplatku.


6. Orgány ČKS

6.1 Orgány ČKS jsou:
a) valná hromada ČKS,
b) výkonný výbor ČKS,
c) valná hromada organizačních složek ČKS dle čl. 3.1,
d) výkonný výbor organizačních složek ČKS dle čl. 3.1 ve složení určeném valnou hromadou dané organizační složky,
e) revizní komise ČKS.

6.2 Valná hromada ČKS je nejvyšším volebním a schvalujícím orgánem ČKS. Řádná valná hromada se schází zpravidla jedenkrát za období, na které byl zvolen výkonný výbor. Svolává a řídí ji prezident ČKS.

6.3 Mimořádná valná hromada musí být svolána prezidentem, pokud tak rozhodne výkonný výbor nebo o to požádá alespoň 1/4 klubů sdružených v ČKS.

6.4 Valná hromada zejména:
a) rozhoduje o změně stanov,
b) volí výkonný výbor,
c) zřizuje a řídí činnost revizní komise ČKS
d) schvaluje klíč k vyslání delegátů na následující valnou hromadu. Pokud tak neučiní, na následující valnou hromadu má právo vyslat 1 zástupce každý klub, který se v roce konání valné hromady a/nebo v roce předcházejícím zúčastnil alespoň jednoho turnaje uvedeného v termínové listině ČKS.

6.5 Prezident je statutárním orgánem ČKS, který je volen valnou hromadou.

6.6 Prezident je představitelem ČKS, který zastupuje a hájí zájmy ČKS vůči třetím osobám. Prezident zejména zastupuje ČKS v tuzemských a mezinárodních sportovních organizacích a ve věci zásadních otázek ve vztahu vůči státním a územním orgánům ČR a obcí. Do pravomoci prezidenta patří zejména:
a) svolávat řádná i mimořádná zasedání valné hromady ČKS, řádná i mimořádná zasedání výkonného výboru ČKS a účastnit se těchto zasedání,
b) řešit a rozhodovat případné spory mezi orgány ČKS.

6.7 V případě, že některý orgán ČKS přijme rozhodnutí, které je v rozporu s obecně závaznými právními předpisy nebo jinými předpisy, kterými je ČKS vázán, nebo stanovami ČKS, je prezident oprávněn vydat písemný podnět, který s okamžitou účinnosti pozastaví vykonavatelnost respektive účinnost napadeného rozhodnutí. Příslušný orgán, který napadené rozhodnutí vydal, je povinen tento rozpor neprodleně opět projednat.

6.8 V případě, že prezident nemůže z vážných důvodů vykonávat svoji funkci, případně výkon jeho funkce zanikne, přechází jeho pravomoci na tajemníka. V případě, že ve stejný okamžik svou funkci nemůže z vážných důvodů vykonávat ani tajemník, případně jeho funkce zanikne, má kterýkoliv z reprezentantů výkonného výboru právo svolat mimořádnou valnou hromadu, která rozhodne o způsobu řešení vzniklé situace. Pokud tak žádný z reprezentantů výkonného výboru neučiní do 30 dnů nebo pokud dojde k zániku funkce všech členů výkonného výboru, má právo svolat mimořádnou valnou hromadu jakýkoliv člen ČKS.

6.9 Výkonný výbor je výkonným orgánem a legislativním orgánem ČKS, který řídí činnost ČKS v souladu s těmito stanovami, obecně závaznými právními předpisy, jakož i jinými předpisy, kterými je ČKS vázán. Členové výkonného výboru ve složení prezident, tajemník a reprezentanti výkonného výboru jsou voleni na dobu schválenou valnou hromadou. Počet členů výkonného výboru schvaluje valná hromada (počet musí být lichý).

6.10 Výkonný výbor svolává prezident. Výkonný výbor zejména:
a) schvaluje roční rozpočet ČKS a účetní závěrku ČKS,
b) zřizuje a řídí činnost různých komisí,
c) zajišťuje výklad stanov,
d) operativně řídí činnost ČKS v souladu s těmito stanovami a dalšími interními přepisy ČKS, obecně závaznými právními předpisy, jakož i rozhodnutími přijatými jinými orgány ČKS v rámci jejich pravomocí,
e) plní úlohu odvolacího orgánu proti rozhodnutí odborných komisí, jejichž je zřizovatelem,
f) vydává organizační řád ČKS, interní předpisy ČKS, které upravují práva, povinnosti a další nároky zaměstnanců ČKS, jakož i další předpisy, které je organizace povinna vydat podle obecně závazných právních předpisů, jedná se zejména o předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, předpisy o požární ochraně a další.

6.11 Funkce členů výkonného výboru zaniká:
a) uplynutím doby, na kterou byli zvoleni,
b) rezignací člena,
c) úmrtím člena,
d) odvoláním člena valnou hromadou.

6.12 Pro valnou hromadu a výkonný výbor organizačních složek dle čl. 3.1 platí stejná pravidla jako pro valnou hromadu a výkonný výbor ČKS.

6.13 Revizní komise kontroluje činnost a hospodaření ČKS.


7. Jednání orgánů ČKS

7.1 Orgány ČKS se scházejí na řádných i mimořádných zasedáních. Jednání valné hromady upravují tyto stanovy, jednání ostatních orgánů upravuje jednací řád schválený příslušnými orgány.

7.2 Valná hromada ČKS je usnášeníschopná, je-li na řádně svolaném zasedání přítomna osobně nejméně třípětinová většina jejích delegátů. Účast delegátů na jednání je nezastupitelná.

7.3 Hlasování může proběhnout na předem určeném místě nebo elektronickou cestou (např. emailem).

7.4 V případě, že hlasování valné hromady má proběhnout na předem určeném místě a v době, která byla určena jako doba zahájení zasedání, není jednání přítomen potřebný počet delegátů, je předsedající povinen začátek jednání odročit o dobu ne delší než 1 hodinu. V případě, že po uplynutí této doby není zasedání přítomen potřebný počet delegátů, je předsedající povinen jednání ukončit a stanovit náhradní termín v době od 7 do 30 dnů po tomto prvním zasedání. Toto opětovně svolané zasedání je usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina delegátů. Pokud ani opětovně svolané zasedání není usnášeníschopné, je předsedající povinen jednání ukončit a stanovit náhradní termín v době od 7 do 30 dnů po tomto druhém zasedání. Toto třetí svolané zasedání je usnášeníschopné při jakémkoliv počtu delegátů.

7.5 V případě elektronického hlasování je valná hromada usnášeníschopná, pokud ve lhůtě 7 dnů od začátku hlasování hlasuje nejméně třípětinová většina delegátů. V případě, že po uplynutí této lhůty nehlasoval potřebný počet delegátů, je předsedající povinen zaslat do 30 dnů delegátům, kteří se hlasování nezúčastnili, výzvu k hlasování. V tomto případě je valná hromada usnášeníschopná, pokud ve lhůtě 7 dnů od zaslání výzvy hlasuje nejméně nadpoloviční většina delegátů, přičemž hlasy delegátů, kteří již hlasovali, zůstávají v platnosti. V případě, že ani po uplynutí této doby nehlasoval potřebný počet delegátů, je předsedající povinen zaslat do 30 dnů delegátům, kteří se hlasování nezúčastnili, druhou výzvu k hlasování. V tomto případě je valná hromada usnášeníschopná bez ohledu na počet hlasujících, přičemž hlasy delegátů, kteří již hlasovali, zůstávají v platnosti. Hlasování je považováno za ukončené uplynutím lhůty pro hlasování nebo odesláním hlasu všemi delegáty. Hlasující nemohou poté, co již hlasovali, svůj hlas změnit.

7.6 Rozhodnutí řádně svolané valné hromady je přijato, hlasuje-li pro ně nadpoloviční většina přítomných členů.

7.7 Volba orgánů ČKS resp. jejich členů dle těchto stanov probíhá vždy tajným hlasováním.

7.8 Člen resp. delegát orgánu ČKS má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s výkonem jeho funkce a účastí na jednání orgánu, případně na odměnu za výkon funkce v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy ČKS.


8. Majetek a hospodaření

8.1 Zdrojem majetku ČKS jsou zejména:
a) určený podíl z členských příspěvků a registrace,
b) příjmy od státu a jiných organizací,
c) sponzorské dary,
d) příjmy z vedlejší výdělečné činnosti,
e) ostatní příjmy.

8.2 Finančními prostředky mohou v rámci svých pravomocí a v souladu se schváleným rozpočtem disponovat členové výkonného výboru na základě usnesení výkonného výboru. Tito výše jmenovaní mohou písemně pověřit k určitým dispozicím i jiné funkcionáře resp. pracovníky ČKS.


9. Závěrečná ustanovení

9.1 Funkce stanovené těmito stanovami, do nichž jsou vedoucí funkcionáři ČKS voleni resp. jmenováni, mohou být vykonávány jak dobrovolně, tak i v pracovněprávním vztahu, pokud tyto stanovy způsob výkonu funkce výslovně neurčují. V případě, že příslušný orgán (k této volbě resp. jmenování) rozhodne, že taková funkce bude vykonávána v pracovněprávním vztahu, budou se práva a povinnosti takto ustavených vedoucích pracovníků do příslušné funkce řídit ustanoveními pracovněprávních předpisů upravujícími pracovní poměr vzniklý volbou resp. jmenováním.

V Kralupech n. Vlt. 8. 8. 1999

Jedna praktická otázka týkající se nejen tohoto hlasování, ale několika dalších, ke kterým se dlouho nikdo nevyjádřil. Je to proto, že jste se k tomu doposud nedostali nebo k návrhům nemáte žádné výhrady a je tudíž možno přikročit k hlasování?

Vyjádřete se prosím u jednotlivých návrhů, pokud by se jednalo o druhou možnost, nechal bych o příslušných návrzích hlasovat.

Já bych Martine ještě chvilku s hlasováním počal, až k tomu řeknou své i ostatní - z toho důvodu, že hlas nelze vzít zpět a není vyloučeno, že někdo v diskusi najde nějaký nedostatek.

Pokud vím, tak všichni jsme v těchto dnech online, jen Pavel se vrátí z Chorvatska někdy před Libčicema, takže někdy do konce měsíce by všichni měli být schopni napsat, jestli mají nějaké výhrady a pak, nebude-li situace vyžadovat nějaké přepracování, bych se pustil do hlasování.

Ahoj chlapi. Budu lehce reagovat na Petra. Výraz reprezentant VV je trošku divné. Ve VV jste si tzv. rovni, pět lidí pět rovnocených hlasů. Uvnitř používat výraz předseda VV, místopředseda VV, člen VV a navenek používat výraz předseda svazu, místopředseda svazu a člen VV.
Míra

Milan Šlamiar mi zaslal nějaké postřehy ke stanovám, protože používá v dokumentu různé barvy a přeškrtnutí pro odlišení různých věcí, tak jsem uploadoval celý dokument s připomínkama.

Já už si to pročetl dříve a myslím, že mi tam nic zásadního nevadilo. Takže bych též mohl přistoupit k hlasování.
Leoš

Ještě než se pustíme do hlasování, tak bych se rád ujistil, zdali jsme se všichni seznámili se všemi připomínkami vznesenými k tomuto tématu.

1. Výraz "reprezentant výkonného výboru" - není to žádný světoborný termín, ale je třeba buď najít lepší nebo zůstat u tohoto, aby se výraz "člen výkonného výboru" nepoužíval pro označení 2 různých skupin lidí. To by mohlo vést k nepříjemným nedorozuměním. Mírův návrh nic z toho neřeší, navíc nemáme předsedu ani místopředsedu.

2. Připomínky Milana Šlamiara - nikdo na ně zatím nereagoval, takže s tím začnu sám:


Pokud se něco takového stane, není jisté, že si prezident svazu tohoto rozporu bude vědom. I právníci mají své specializace a neznají vše, pravděpodobnost, že funkci prezidenta bude vykonávat právník, je velmi nízká, a tudíž odhalení takovéto chyby není jisté. Proto prezident nemůže být POVINEN tuto situaci řešit, může mít pouze právo.



Proč výkonný výbor? Pokud rozhodnutí přijme např. nějaký klub, neumím si představit, jak bude výkonný výbor řešit to, čeho klub chtěl rozhodnutím docílit. Do souladu s příslušnou právní normou to musí uvést ten orgán, který rozhodnutí přijal a nevím, co by na tom měl výkonný výbor projednávat.



a) Neznám do detailu zákony ČR, nicméně můj cit mi říká, že musí existovat zákon, který toto upravuje (tudíž to není třeba upravovat znovu ve stanovách, neboť zákony státu jsou stanovám právně nadřazeny). Pokud by takový zákon neexistoval, pak by např. výkonný výbor ČKS mohl měnit zákony apod.
b) Toto je vyřešeno v sekci 7.
c) Proč ne, ale nechť hlasují pro jen ti, kteří jsou ochotni tuto šílenou administrativu pravidelně dělat



Není mi jasné, jestli je to myšleno jen pro případ, že dojde k pozastavení rozhodnutí nebo kdykoliv. Každopádně vzhledem k tomu, že se v praxi přijímají rozhodnutí různého charakteru, kdy nastávají extrémní případy, při nichž je třeba rozhodnutí aplikovat okamžitě, stejně tak jako rozhodnutí ovlivňující něco, co nastane za mnoho měsíců, žádnou defaultní lhůtu bych radši nepoužíval. Platnost vždy logicky vyplývá z daného rozhodnutí.



Komise je třeba zřizovat operativně podle toho, jak jsou třeba. Např. před lety tu existovala komise pro průzkum mínění hráčů. Pochybuji, že kdokoliv z nás dokáže vyjmenovat všechny komise, které by kdy mohly být zřízeny. A jsem si téměř jist, že pokud bychom potřebovali zřídit nějakou nevyjmenovanou komisi, tak kvůli tomu svolávat valnou hromadu, měnit stanovy a znovu je registrovat na ministerstvu vnitra, není zrovna nejelegantnější cesta.



To je dobrý nápad, doporučoval bych revizní komisi vyjmout z tohoto článku a volbu jejích členů přidat do kompetence valné hromady + jak navrhuje Milan - uvést revizní komisi jako orgán ČKS. Pokud bude revizní komise uvedena jako orgán ČKS, měl by se vytvořit samostatný odstavec, který bude definovat její činnost, bez toho ze zkušenosti hrozí vrácení stanov ministerstvem vnitra.



Proč 1x ročně? Pokud valná hromada zvolí výkonný výbor, popř. revizní komisi na období delší než 1 rok, co pak budou delegáti na takové schůzi dělat?



Před nutností, aby rozpočet schvalovala valná hromada, důrazně varuji. Pokud by v průběhu sezóny došlo k tomu, že bude potřeba rychle reagovat na jakoukoliv situaci a přizpůsobit jí rozpočet, bude systém velmi nepružný. Kvůli každé maličkosti bude třeba svolávat valnou hromadu. Obecně by valná hromada měla pokud možno volit ty, kteří jsou schopni rychle zajistit chod svazu ve všech situacích. Po právní stránce samozřejmě valná hromada může rozhodnout o čemkoliv (bez ohledu na to, jestli je to zmíněno ve stanovách či nikoliv), ovšem pokud se její rozhodnutí ukáže ne právě nejlepší, popř. časem zastará, není s tím možné nic dělat do další valné hromady.



Taky bych viděl jako optimální 2 roky, to je minimální časový horizont, za který lze pořádně něco udělat, aby se dostavily hmatatelné výsledky. Vzhledem k tomu, že na délku funkčního období není ve VV jednotný názor, viděl bych nechat rozhodnutí na valné hromadě jako elegantní řešení s tím, že na ní kdokoliv může vystoupit a navrhnout délku funkčního období (sám za sebe bych doporučil nejspíš ty 2 roky).



Tady nevidím důvod, proč by to muselo být nutně na návrh výkonného výboru. Na valné hromadě může vznést návrh kdokoliv - pokud k tomu bude mít co říct někdo z výkonného výboru, může vznést návrh, stejně tak jako kdokoliv jiný.



Tady bych viděl stejný problém jako výše a žádný přínos. Jakákoliv změna ve výši členských příspěvků by vyžadovala svolání valné hromady. Nemuselo by jít jen o změnu v částce, stačila by taková maličkost jako přechod na euro a zas bychom tu měli valnou hromadu, další změna stanov a další zasílání na ministerstvo vnitra.

Co se týče otázky, komu se platí, tak tam je myslím zřejmé, že pokud si nějaké členské příspěvky zavede klub, tak klubu a pokud je zavede svaz, tak svazu.



Pochybuji, že by tohle dokázal někdo dokonale vyjmenovat. Jediný efekt, který v tom vidím, by byla další nutnost svolávání valné hromady pokaždé, kdy by se našla další věc, na kterou by bylo potřeba peníze použít.



Domnívám že, že ty pravomoci jsou dány usnesením výkonného výboru. Tzn. pokud výkonný výbor schválí, že se budou každoročně do zásoby nakupovat poháry se slevou, tak je tu pravomoc koupit poháry se slevou - jasné a jednoduché. Každopádně ta formulace "na základě usnesení výkonného výboru" to dělá jasnější, takže bych ji navrhoval doplnit. Naopak co se týče rozpočtu, o tom jsem se již rozepisoval výše. Co se týče možnosti disponování s financemi, z praxe si nepamatuji, kdy bych osobně utratil jedinou svazovou korunu, tzn. podle tohoto návrhu bych každým banálním nákupem musel někoho pověřovat. Přínos v tom nevidím žádný, jedině spoustu další zbytečné práce, kvůli které se pak nestíhají zásadní věci. To, kdo danou věc koupí, je logickou otázkou, která se řeší při schvalování daného návrhu, takže nevidím důvod k tomu ještě oficiálně někoho pověřovat.



Tohle je dobrý směr, umožňovalo by to v případě, že někdo přestane vykonávat svou funkci, jej nahradit okamžitě, navíc by se ušetřila práce s organizováním mimořádné valné hromady. Napište prosím, co si o tom myslíte, pokud by tento bod podpořila potřebná většina členů výkonného výboru, bylo by ještě třeba to blíže ve stanovách specifikovat (za jakých okolností, doladit již se současným návrhem, kde je vyřešeno, že tajemník svazu přebírá pravomoci prezidenta, pokud on není schopný svou funkci vykonávat).



To je myslím samozřejmost, která nemusí být ve stanovách. Navíc s tím právem pořádat soutěže bych byl opatrný, aby se např. kandidát na turnaj Masters, jemuž nebyl turnaj schválen, nedomáhal svého práva organizovat soutěž na základě tohoto článku. V principu tam tento článek je jen proto, že ho ministerstvo vnitra vyžaduje, nicméně stejně jsou veškerá práva a povinnosti konkrétně upravena např. v pravidlech, soutěžním řádu atd. - takže tato část stanov je tu hlavně kvůli zákonným povinnostem a ne proto, že bychom ji my potřebovali. Proto by ideálně měla být taková, aby byla co nejméně konkrétní a nevyžadovala změny (kvůli kterým by opět musela být svolána valná hromada a stanovy by procházely zkoumáním ministerstva vnitra).

Měl jsem zato, že jsem se ptal, ale vidím, že ne Takže - z návrhů Milana je tu několik bodů, které považuji za dost dobré - viz. příspěvek výše. Poprosím tedy ostatní členy výkonného výboru, aby se vyjádřili, pokud na některou z těchto záležitostí mají jiný názor. Pokud se vším souhlasíte, přepracoval bych původní návrh, ale protože to bude vyžadovat důkladné znovuprostudování celých stanov, aby tam nedocházelo ke konfliktům v jednotlivých článcích, tak bych chtěl nejdřív znát vaše případné připomínky, abych to nedělal zbytečně.

Já v podstatě souhlasím s tím, co napsal Petr. Dále bych chtěl říct, že stanovy by měly být co nejjednodušší a obecné. Z vlastní zkušenosti (ne z ČKS) vím, že různé připomínkování, konkretizování a následné doplnování mohou vést k tomu, že se články stávájí nesrozumitelnými a někdy se stává, že jeden odporuje druhému. Na to se však přijde zpravidla pozdě.

Připojuji svůj souhlas.

S jednoduchostí maximálně souhlasím, zkušenosti mám také podobné a když se dívám kolem sebe, nezbývá než souhlasit. V tomto návrhu, jak jsem psal na začátku, jsou vyškrtnuty nějaké zbytečnosti, které jsou myslím jen historickým přežitkem, pokud byste našli něco dalšího, jak by stanovy mohly zeštíhlet, určitě by to bylo ku prospěchu věci.

Upravil jsem úvodní příspěvek - vzhledem k tomu, že nikdo se nevyjádřil negativně, do návrhu jsem zanesl připomínky Milana Šlamiara. Jsou tam zapracovány všechny body, s kterými jsem v jednom z předchozích příspěvků doporučil vyjádřit souhlas, s jedinou výjimkou, a to volba náhradníků do výkonného výboru.

V tomto bodě je totiž více různých možností řešení, ty by chtěly pořádnou diskusi:

Návrh stanov již řeší situaci, kdy prezident přestane vykonávat svou funkci -> je nahrazen tajemníkem. Takže náhradníka na tento post volit nemá smysl.

V případě, že by tajemník přestal vykonávat svou činnost, bylo by vhodné, aby byl nahrazen někým z reprezentantů výkonného výboru (je to funkce, kde by člověk měl mít nějakou "praxi", aby znal všechny souvislosti, týkající se situací, které bude řešit). Souhlasíte s tedy s tím, že by se náhradník za tajemníka volil až po zvolení výkonného výboru tak, že by ho valná hromada vybírala ze zvolených reprezentantů výkonného výboru?

Poté by mohl být vybrán valnou hromadou náhradník na post reprezentanta výkonného výboru.

Formuloval bych to ne tak, že valná hromada volí tyto náhradníky, ale že je může zvolit - pro případ, že by někdy nebylo dostatek zájemců.

Co si o této koncepci myslíte?

Ještě jedna záležitost, která se návrhů Milana týká okrajově. Myšlenku náhradníků jsem tu slyšel od více hráčů, důvodem však nebyla situace, že někdo nebude moci vykonávat funkci nebo rezignuje (za celých 11 let tato situace nastala jen 1x). Ty myšlenka tu zazněla proto, aby bylo možné nahradit člena výkonného výboru, který sice neodstoupil, funkci je schopen vykonávat, ale nevykonává ji.

Proto by stálo zato definovat situaci, kdy by mohl náhradník zvolený valnou hromadou vystřídat ve funkci neaktivního člena výkonného výboru. Jako výchozí myšlenka mě napadá situace, kdy se člen výkonného výboru po dobu 3 měsíců bez závažných důvodů nezúčastnil žádného jednání. Je tam však třeba doladit to, aby se nestalo, že skončí sezóna, v listopadu se bude probírat nějaký návrh, který někdo kvůli nemoci promešká, pak 3 měsíce nebude třeba nic řešit a rázem ten člověk není ve výkonném výboru.

Zároveň bude třeba malá úprava čl. 6.10, kde je přesná definice, co se stane, když prezident není schopen vykonávat svou činnost nebo rezignuje, tak, aby byla účinnost tohoto článku rozšířena i na situaci popsanou výše (nerezignuje, je schopen vykonávat, ale nevykonává).

Upravil jsem lhůtu pro hlasování o tomto návrhu na standardních 7 + 5 dnů. Znovu jsem si prostudoval v souvislostech všechny aspekty stanov a došel k závěru, že poslední nevyřešený bod - volba náhradníků do vv - je dostatečně pořešena tím, že mimořádná valná hromada musí být svolána, pokud o to požádá 1/4 klubů nebo rozhodne-li tak vv. V případě potřeby tak lze operativně vyměnit členy vedení.

Doporučoval bych tedy schválit stanovy ve znění, jak jsou zde navrhovány a okamžitě po schválení je zaslat na ministerstvo vnitra. Již delší dobu je v plánu valná hromada na některém z prvních Masters, proto je třeba do té doby mít stanovy schváleny - jinak by nebylo možné provést volbu vv na dobu určitou, ale opět pouze na dobu neurčitou.

Co se týče plánů na VH, idea byla svolat ji na 2. lešní Masters (Martine, Pájo, můžu vám tam svolat VH, tak na dobu 30. min. před začátkem? ). Dříve, než rozhodnu o tom, zdali ji skutečně svolám, budu chtít vědět, zdali budou zájemci, kteří by kandidovali. To bych začal zjišťovat v průběhu tohoto měsíce poté, kdy hráči dostanou trochu času vstřebat novinky, kterými jsem je teď zahltil (nová pravidla, administrační systém).

V Plzni na mastru se to dá nadhodit. Doufám, že tam bude dost lidí. A podle reakcí se dá dále uvažovat.