Ráno to vypadalo všelijak. Stanoviště odsunuté v koutě od největšího dění a když nějaký návštěvník vstoupil na oplocené kurty, tak první jej oslovily házenkářky Slávie a Dukly Praha, tenis a taky stánek Sparty. Stáli jsme tam nešťastně, že se k nám nikdo nejde podívat. Pak Katka dostala spásný nápad vzít nastříhané navštívenky a vstoupit do hlavního tahu, kterým procházely davy návštěvníku. Takto "ulovila" najednou tolik zájemců, dětí a maminek s kočárky, že jsme téměř nestíhali všechny uspokojit. Naše plány, jak budeme organizovat microturnaje podle toho, jak budou lidi chodit vzaly za své. Skupinka osmi dětí, každý dostal pět svých kuliček a šly hrát všichni na jeden důlek.
Přišla tam slečna se svým přítelem. "Nás zajímá, co je za vědu v těch kuličkách" Tak dostali každý svých pět a šli jsme hrát na jeden důlek. Protože jsme hráli ve třech, nához nabídl hned několik taktických situací. Vzájemné překážení, dvojité cvrnky, přeskakování. Odcházeli s uspokojením "Jo kuličky, to je věda".
Protože nikdo neodešel v půli hry, aniž by docvrnkal všechny své kuličky do důlku, můžeme se těšit na nové hráče na našich turnajích.
Všichni odcházeli spokojeni, plní nových dojmů, které ostatní sporty jen tak nedokáží nabídnout.